Historie dřevěného kostela sv. Bedřicha [ Historie (archivní dokument) ]
O vzniku dřevěného kostelíčka na Bílé kolují různé verse. Praví se ku příkladu, že Jeho Eminence kardinál Fürstenberg koupil na světové výstavě ve Vídni model švédského kostela a podle něho že dal postaviti kostelíček na Bílé. Jiná verse zase dí, že prý na výstavě koupil hotový kostel a ten dal pak dopraviti na Bílou atd.
Ve skutečnosti věc se má takto:
Na dřívějším panství hukvaldském byly tři dřevěné kostely a to ve Větřkovicích, v Kopřivnici a v Tiché. Poněvadž kostelík větřkovský byl na spadnutí, obdržel tehdejší inženýr arcibiskupské stavební kanceláře v Kroměříži, zemřelý arcibiskupský stavební rada Antonín Kybast, od tehdejšího arcibiskupa Fürstenberga rozkaz, aby podle hotového nákresu vídeňského architekta Lipperta kostel ten přestavěl. Kostel byl přestavěn v roce 1868 a bohužel již zhořel.
Stavba ta se zalíbila Jeho Arcibiskupské Milosti a brzy poté pojal úmysl postaviti dřevěný kostelík i obyvatelům jemu tak milých Ostravických hor.
Když inženýr A. Kybast v letech sedmdesátých v arcibiskupské režii prováděl stavbu Frýdlantského kláštera, vybídl ho jednou arcibiskup, aby ho provázel na vyjíždce do hor. Když se pak na této vyjíždce dojelo údolí Bílé, vyslovil se pan arcibiskup, že má v úmyslu postaviti zde dřevěný kostelík, a udával hned místo, kde by si kostelíček přál míti a nařídil inženýrovi Kybastovi, aby vypracoval stavební plán. Tento vypracoval plán, předložil jej arcibiskupovi, který plán schválil. Dal se brzy do stavby a pověřil inženýra Kybasta řízením stavby. Stálý dozor nad stavbou svěřen hukvaldskému stolařskému mistru Jenigovi. Stavba skončena v roce 1875 a v témž roce byl kostelíček vysvěcen 3. října současně s frýdlantskou kaplí klášterní, která právě tehdy byla zároveň s prostřední částí klášterní budovy dostavěna. Za arcibiskupa Dra Th. Kohna byly všechny sloupy opatřeny železnými boty, aby vlhkostí tak netrpěly.
V roce 1910 dosavadní filiální kaple upravena na farní kostel, přistavena sakristie, pořízen kůr s točitými schody, zřízen romantický hřbitov a postavena nová fara. Opravy a stavby provedl městský stavitel ve Frenštátě p. Alfred Parma.