Lidé pili léčivou vodu v Janských Koupelích po staletí

Staré Těchanovice - Janské Koupele, dříve zvané také Melečské Lázně, Janské Lázně, Janský Pramen, Janská Studánka, německy Bad Johannisbrunn, byly po celé 19. a v první polovině 20. století jedním z nejznámějších lázeňských míst ve Slezsku.

Zdroj: MF Dnes - Ivana Lesková
Svůj věhlas získaly díky kvalitní železité minerální vodě a krásné poloze v lesích asi 20 kilometrů jihozápadně od Opavy. První zprávy o znamenité kyselce, vyvěrající z Janova pramene v blízkosti řeky Moravice, jsou doloženy z roku 1640. Zdejší obyvatelé však znali uhličité prameny již daleko dříve a jejich léčivou vodu používali k pití a léčení různých zdravotních obtíží, především nemocí srdečních a nervových. Koupání v Moravici se považovalo za lék proti revmatismu. Prameny vyvěraly na katastru obce Staré Těchanovice a patřily k panství Vikštejn, které od roku 1611 až do počátku 18. století vlastnili Oderští z Lideřova. Od roku 1754 využívali prameny jezuité Opavské koleje, kteří sídlili na nedalekém zámku v Melči. Vodu k léčení si nejdříve odváželi v sudech, později vybudovali první lázeňský dům.
Jméno Johannisbrunn dostaly Janské Koupele po majiteli hraběti Johanu z Tenczina, který vlastní lázně založil kolem roku 1810. Roku 1859 byl objeven další pramen a tehdejší majitel, Felix Arz, jej pojmenoval po své dceři Pavle. O největší rozkvět lázní se však zasloužil hrabě Camillo Razumovský s chotí Marií, po které je pojmenován nejsilnější železitý pramen. Razumovští na konci 19. století koupili panství Vikštejn i s upadajícími lázněmi. Historikové i pamětníci z pozdějších dob dokládají, že na svých majetcích vzorně hospodařili, velké finanční prostředky věnovali na výstavbu škol, kaplí, far, poštovních úřadů i dalších veřejných budov. Z Janských Koupelí vytvořili na tehdejší dobu moderní lázně s vanovými koupelemi, vzdušnými a slunečnými lázněmi i s lékařskou péčí. Opravili stávající pavilony, v parku vybudovali krytou kolonádu, postavili například dům u hlavní silnice i vilky, sloužící k ubytování hostů. Okolí lázní bylo protkáno vycházkovými stezkami a promenádou, nechyběly tenisové kurty či kriketové hřiště. Rozmach lázní pokračoval až do roku 1940. Válka však natrvalo změnila jejich osud. V areálu byl zřízen zajatecký tábor říšské branné moci. Po osvobození republiky už v Janských Koupelích lázeňský provoz obnoven nebyl.
Majetek Razumovských získal stát (původním vlastníkům údajně vyplatil nízké odstupné) a v lázeňských budovách otevřel dětskou ozdravovnu. Od roku 1949 sloužil areál jako zotavovna pro členy Revolučního odborového hnutí. Od sedmdesátých let se staly Janské Koupele i střediskem pro rodinnou rekreaci.
Zdroj: MF Dnes - Ivana Lesková
DALŠÍ INFORMACE: Jánské koupele

SOUVISEJÍCÍ TISKOVÉ ZPRÁVY A ČLÁNKY

Zveřejněno 04.11.2003 v 11:05 hodin